|
Články: 2. Vltavíny - Kameny ani z vesmíru ani ze Země
zveřejněno 21.10. 2015
Historie objevu:
První zmínky o vltavínech
pocházejí z 18. století a to konkrétně z
přednášky profesora Josefa Mayera konané při
příležitosti posledního zasedání
České společnosti nauk. Na této přednášce
byly krom jiného představenychryzolity z okolí
Týna nad Vltavou (jednalo se o vltavíny). Později byly
vltavíny dokonce považovány za smaragdy či zelené
obsidiány. O první
pojmenování zelených skel z jižních Čech se
postaral M. Zippe v roce 1836, kdy tato skla pojmenoval moldavity podle
řeky Vltavy (něm. Moldau) a od tohoto tvaru je již velmi blízku
k přeloženému českému výrazu vltavín.
Charakteristika a vznik:
Vltavíny nejsou minerály, ale
přírodní křemičitá skla zbarvená
třímocným železem vzniklá pravděpodobně při dopadu
meteoritu do oblasti Bavorska před 14,7 miliony let, kde
následnou explozí vznikl kráter Ries.
Tepelná energie dopadu meteoritu způsobila, že se horniny v
místě přímého zasažení meteorickým
tělesem roztavili na taveninu, která byla následně
vymrštěna energií dopadu do atmosféry, kde poměrně
rychle tato tavenina utuhla ve formě skla. O této teorii
vypovídají především aerodynamické
tvary vltavínů a uzavřeniny původní atmosféry v
bublinkách uvnitř vltavínů. Vltavíny
následně dopadly do oblasti jižních Čech a jižní
Moravy.
|
|
Typický vltavín z Korosecko-vrábečské oblasti o hmotnosti 4,7 g
(Vrábče 2013). Velikost vzorku 26 mm. |
Následnou erozí se vltavíny dostaly
do vodních toků, kde některé kusy sedimentovaly.
Díky dlouhodobému uložení v sedimentech a
vystavení kyselým půdním vodám byl jejich
povrch často naleptán a tvarům vytvořeným na povrchu vltavínů tímto způsobem říkáme
skulptace. Takto vzniklá meteorická skla byla
pojmenována podle řeckého slova tektos (= tečení
či téci) jako tektity.
Tato dnes nejvíce uznávaná teorie
má však jedno velké ALE! Při chemické
analýze hornin z kráteru Ries bylo zjištěno, že
obsahují velmi malé množství SiO2, což je
hlavní složka vltavínů. Odkud se tedy toto SiO2 vzalo? Že
by ze samotného meteorického tělesa? Podle jiné
teorie jsou vltavíny dokonce odpad z motorů
vesmírných lodí UFO. :)
Takto vypadá čerstvý vymitý vltavín v ornici (lokalita Koroseky). |
|
Jedinečnost vltavínů:
Tektitů se na světě nachází hned několik
druhů. Mezi nejznámější patří tmavě
hnědé až černé Indočínity, stejně barevné
Australity nebo téměř čiré až světle žluté
Lybijská skla. Co ale dělá z Vltavínů (Moldavitů)
tak výjimečné tektity? Především za to může
zabarvení třímocným železem, díky němuž
mají vltavíny svou charakteristickou zelenou barvu. Ta
podle obsahu FeIII variuje mezi bledšími odstíny
zelené až po tmavě hnědou.
|
Oblasti výskytu:
Vltavíny se dnes dají nalézt na
několika místech, ale obecně platí, že se
nacházejí pouze na území ČR a poblíž
našich hranic. Nejznámější a
nejvýznamnější oblastí je oblast
jižních Čech. Ta je tvořena linií SSZ – JJV směru
od Písku do oblasti jižně a východně od Trhových
Svinů. Do této oblasti spadají známé
lokality jako např. Netolice, Lhenice, Dolní
Chrášťany, Jankov, Slavče, Vrábče, Koroseky,
Krasejovka, Ločenice, Chlum nad Malší, Nesměň a
Besednice. Jihočeské vltavíny jsou typicky zelené.
Druhou hlavní oblastí v ČR je oblast
jižní Moravy kde se táhnou další dvě linie
a to linie ZSZ – VJV směru Třebíč – Ivanovice a
druhá linie SZ – JV směru Třebíč – SV oblast
od Znojma. Moravské vltavíny jsou
vzácnější než vltavíny jihočeské,
ale jsou naopak větší. Jejich barva je
spíše do hněda.
Třetí oblastí výskytu jsou
vltavíny rakouské a čtvrtou oblastí jsou lokality
SV od Drážďan v Německu. Vzhledem k poměrně otřelé
skulptaci těchto vltavínů, malým velikostem a velmi
sporadickým nálezům bylo zjištěno, že se
jedná o přeplavené vltavíny z oblasti
jižních Čech a jižní Moravy.
Za zmínku stojí též
pátá oblast výskytu, která byla nalezena
teprve nedávno. Několik vltavínů bylo totiž nalezeno na
chebsku. Nejspíše se však opět jedná o
přeplavené kameny podobně jako ojedinělé nálezy v
Praze a dokonce existuje též zpráva z 19. století,
podle které byl v pyroponosných štěrcích v
Českém středohoří nalezen vltavín
(nejspíše špatně určený minerál
olivín).
Vltavíny se
nacházejí buď primárně „in-situ“ v
třetihorních sedimentech a nebo sekundárně jako
vyvětralé z těchto sedimentů na polích. Také se
rozlišují lokality podle stupně transportu na lokality
pádového pole (vltavíny jsou uloženy v sedimetu na
místě kam dopadly) a lokality s různým stupněm
přeplavenosti. Obecně se dá říci, že vltavíny z
lokalit pádového pole mají
výraznější skulptaci a často tvoří až tzv.
ježky (vltavín s množstvím špiček a
prohlubní). |
|
V létě když jsou pole zarostlá poskytuje jistou možnost kukuřice. Naleznete na snímku vltavín? |
Nálezy bývají většinou drobné, ale občas se najde i větší kus. |
|
Můj vůbec první polní vltavín (Korosecký Dvůr 2012). |
|
Takto vypadá většina vltavínů při nálezu - tmavě zelené až černé. |
|
|
|
Někdy na krásný vltavín narazíte, když vltavíny vůbec nehledáte... |
|
Právě nalezený vltavín. |
|
Zájem o vltavíny a problematika hledání:
Vltavíny jsou předmětem lidského
zájmu pravděpodobně již od novověku, kdy v jižních
Čechách existovala svatební tradice, kdy ženich musel
své nevěstě přinést co možná
největší a nejhezčí vltavín, aby
tímto činem prokázal svou lásku. Kdyby tomu tak
bylo i dnes, byl by problém vltavín vůbec najít.
Sběratelé tyto zvláštní
kameny, které nepochází ani z vesmíru ani
ze Země objevily v 60. letech 20. století a cca od 80. let
zájem o ně neustále stoupá. Dnes jsou
vltavíny vnímány jako něco nadpozemského a
samozřejmě estetického. Díky tomu jsou dnes
vltavíny vedeny jako polodrahokamy. Záhy lidé
přišli na to, že se tato zelená skla dají velmi
dobře zpeněžit a to především na zahraničních
asijských a amerických trzích. Díky tomu
začala být vltavínová pole vysbírána
(tento stav podpořila také změna typu orby ze 40 cm hloubky na
pouhých 5 – 10 cm) a následně začalo
rabování našich lokalit černými
kopáči, kteří vltavíny kopou kvůli
peněžitému zisku.
Typický vzhled kopanišť po nelegálních kopáčích
(Vrábče - Nová Hospoda 2014). |
|
Vymizel odlišný pohled
na sběratele a kopáče. Následovala medializace
rozkopaných lokalit, která měla za následek, že
vltavíny byly zakázány kopat. Aktivity
černých kopáčů však stále sílily
především díky zvyšujícím se
cenám vltavínů a tak přišla na scénu
zatím poslední etapa masivního těžby
vltavínů, která se nazývá
„legální“ těžbou. V praxi se jedná o
skutečnost kdy si obec v jejímž katastru se
vltavínové kopaniště nachází najme
firmu specializující se na těžbu vltavínů a tato
firma následně celou lokalitu vytěží a zrekultivuje. |
Tím je destrukce lokality
dokonána a s vytěženými vltavíny se obchoduje
ještě mnohem lépe, jelikož víc jich z lokality již
nebude a jejich ceny tedy ještě vzrostou.
Je potřeba dodat, že takto jsme již přišli o
několik lokalit včetně nejspíš nejlepší
vltavínové lokality a to Besednice – Ježkovny.
Stížnosti místních obyvatel z
postižených oblastí jsou samozřejmě opodstatnělé.
Činnost kopáčů se často zaměřuje i na výchozy
třetihorních sedimentů přímo na polích a nic
nenaštve zemědělce více, než několikrát do roka
rozkopané pole do hloubky až 5ti metrů.
|
|
Naproti
nelegální težbě je zde "legální" těžba. Na
snímku "zrekultivovaná" plocha, kde stál les a
výkopy (Malý Chlum 2014). |
Některé
jámy nelegálních kopáčů jsou téměř
hornická díla dosahující hloubky kolem 7
metrů. Tato 5 metrů
(Vrábče - Nová Hospoda 2014). |
|
Typický
obrázek, který zbyde po činnosti
nelegálních kopáčů vltavínů -
zatopené jámy plné plastových
láhví a plechovek... (Vrábče - Nová Hospoda
2014). |
|
Lokalita Krasejovka je jednou z nejvíce překopaných lokalit
(stav léto 2012). |
Aktuální situace:
Vltavíny lze stále nalézt, ale
sběratel potřebuje několik faktorů, které společně silně
ovlivňují zda-li vltavín nalezne či nikoli.
1. Zorané a opršené pole = po zorání
je nutné, aby se zem promyla a vltavíny
„vylezly“ na povrch. Déšť a zatažená
obloha navíc pomáhá k lepšímu
rozeznání vltavínů v ornici. Oře se
většinou na podzim a na jaře.
2. Přijít jako jeden z prvních = situace je dnes
taková, že sběratelů je pomalu více než vltavínů v
sezóně a tak čím dříve na pole přijdete tím
je větší šance, že něco najdete
3. Krumpáč a lopatu = vltavíny se dají i dnes
kopat, ale jedná se o nelegální činnost a proto ji
nelze v žádném případě doporučit. Kopané
vltavíny mají však jednu výhodu –
málokdy jsou poškozené jako polní
vltavíny, které díky orbě bývají
poškozené zemědělskou technikou.
4. Štěstí = ať už jste začátečník či
zkušený sběratel nebo kopáč potřebuje
štěstí, protože to je nakonec to
nejdůležitější
Pro zájemce o vltavíny doporučuji
přečíst publikaci Tajemné vltavíny
(Vladimír Bouška) Nakladatelství Gabriel 1992, ze
které jsem spoustu informací v mém článku
čerpal. A na závěr se pojďme podívat na mé
nejlepší nálezy těchto krásných a
tajemných kamenů.
Můj první
nelezený vltavín vůbec o váze kolem 1 g a
velikosti 11 mm (Slavče u Trhových Svinů 2010). |
|
Můj první polní vltavín, váha 2,1 g (Korosecký Dvůr 2012). Velikost vzorku 26 mm. |
|
Vltavín 2,1 g (Korosecký Dvůr 2013). Velikost vzorku 26 mm. |
|
|
|
|
|
Typický
vltavín z polích sběrů s odštěpenou spodní
částí (Korosecký Dvůr 2012). Velikost 35 mm,
váha 3,6 g. |
|
Vltavín se zajímavou skulptací (Korosecký Dvůr 2014).
Velikost 32 mm, váha 4,9 g. |
|
Můj zatím největší vltavín
(Malý Chlum 2014).
Velikost 40 mm, váha 16,8 g. |
Věřím, že se vám tento článek
líbil a rád bych vás pozval na další
článek v seriálu
"Mineralogické středy", který se bude zabývat mou
oblíbenou minerální skupinou a název
článku bude "Běžné zeolity Českého
středohoří".
|